Fotogalerie

,, Život s postižením naší dcerky Nikolky " 


Život s naší dcerou Nikolkou


      Rodině, která má dítě s postižením, se žije úplně jinak. Oproti zdravé rodině je to diametrální rozdíl. Spoustu věcí, na které si jen vzpomenete, tak nemůžeme dělat, zažívat. Narozením Nikolky pro nás přestali existovat romantické či rodinné večeře nebo jen obědy, výlety, běžné koukání na televizi, možnost naplnění svých zálib, kino, jít normálně v klidu nakoupit, jet na dovolenou.  Běžný, normální, rodinný život neexistuje a řešíte jen jak každý den přežít (Nikolky záchvaty vzteku a úzkosti kvůli ,,malichernostem", ale i kvůli věcem, na které musíme teprve přijít a splnit její přání, a to vše pod časovým limitem - jinak rozjede svůj záchvat, který je těžko zastavitelný). Splnit její přání bývá dost těžké, když nedokáže říct co chce. Projevuje se většinou vztekáním či pláčem. A to, co umí říct heslovitě, tak požaduje celý den (např. stokrát za den - svlékat a oblékat tričko, od rána do večera pouštět neustále to samé DVD, opakovat stále dokola stejná slova, musím sedět na jednom místě a nesmím se hnout a vzdálit od ní ani na krok....).

      Svoji nelibost zahájí silným dupáním, kdy se třese všechno v policích i celý dům. Kvůli těm vibracím mám vždy strach, že se propadneme. Chudáci prarodiče, kteří bydlí pod námi.

Přestanete řešit takové ty normální rodinné starosti a řešíte jak přežít každý den a hledáte všemožně, jak vytvořit toho dne pozitivní zážitky v náročných podmínkách. 

Opravdu to není jednoduché a já si cením každého člověka, který k nám přistupuje lidsky a solidárně. Děkuji, že jste!

      Tento způsob žití si většinou neuvědomují rodiče zdravých dětí a svými výroky a stížnostmi (na své zdravé děti a způsob života) ubližují nám, kteří nemáme zdravé dítě, i když bychom si ho moc a moc přáli. Na prvním místě je ZDRAVÍ a tohle spousta rodičů zdravých dětí zapomnělo a bere ho jako samozřejmost, ale SAMOZŘEJMOSTÍ NENÍ! Rodiče dětí s postižením většinou reagují tím způsobem, že se stáhnou do ústraní, protože nechtějí zažívat znovu ten úzkostný pocit, který byl způsoben vyřčenými slovy. Prosím myslete na to a chovejte se podle toho k rodičům, kteří mají jiné a obtížné podmínky k životu než vy. Mají to už tak těžké, bez takových slov, které zasáhnou na opravdu bolestivém místě. Neodsuzujte, neraďte, nenadávejte, neodtahujte se od nich! Nezpůsobujte sociální izolaci těchto rodin!  

Děkuji 


                                                                                                                                Ahoj vaše Lucie


Napsala:   Lucie Š. - Deník Luciany / 22. 3. 2020 /




Aktualizace fotek: Lucie Š. - Deník Luciany - Modrý svět autismu / 12. 1. 2021 /


Fotogalerie